Volání pokračuje

Týden utekl jako voda a já stál na břehu jezera znovu. Ale nestál jsem tam sám, vedle mě stál Fanda, který mi po celou výpravu dělal společnost. K vodě jsme se dostali o několik hodin dříve než minulý týden. Je to paráda nikam nespěchat a připravovat si věci pěkně v klidu. Je pravda, že jsem měl trochu strach, aby naše místo nebylo obsazené. Jelikož panovalo dost nepříjemné počasí, foukal velmi studený vítr, tak moc rybářů na březích nelovilo a vybrané místo bylo volné.

Nezbývalo než veškerou výbavu převést a začít se stavěním bivaků. Byla to celkem hračka, vše nám šlo pěkně od ruky, ani hledání lovných míst nás moc nezdrželo. Každý jsme si našli slibnou hranu a rozkrmili ji boilím, kterému věříme. Já vkládal důvěru Salmonu Infinity, který mi v chladných vodách šlape na jedničku. Zavážím montáž na prokrmenou hranu s nastraženým Salmonem a pop-up dumbels Stinky.

Na druhý prut napichuji dvě 18mm kuličky Pinky a nahazuji podél křoví. Vše je připraveno a teď stačí pouze čekat. První záběr přichází velmi rychle, dá-li se tomu říkat záběr a Fanda vytahuje cejna. Vítr byl opravdu nepříjemný, a tak jsme si sedli pod přístřešek a zahřáli se teplým grogem. To jsme ještě nevěděli, že grog budeme svírat ve svých dlaních častěji než šupináče.
Dny plynuly jako voda a mi byli stále bez záběru, nehledě na to, že se proti nám hned druhý den výpravy usadila parta tří rybářů. S tlakem, který byl vynakládán na část vody rozléhající se před našimi pruty, jsme byli velmi nespokojeni. Začínáme uvažovat nad stěhováním. Já ani Fanda nejsme velkými zastánci stěhování, ale situace byla tak vážná, že nám nic jiného nezbývalo. V poledne mi přichází první záběr na Salmona se Stinkym, jednalo se o malého šupináče, který nás moc neuklidňuje. Nakonec se domlouváme, že dáme kaprům ještě šanci do dalšího dne. Převážíme montáže a zasypáváme pár hrstkami krmení. Setmělo se a z oblohy poletují kapky deště tříštějící se o naše přístřešky. Malými doušky usrkáváme teplý grog.. v tom vidím, jak se rozsvítila dioda mého signalizátoru doprovázející tónem ohlašující záběr. Hurááá!! Běžím k prutu a zdvihám jej ze stojanu, kapr si to namířil kamsi do strany, neváhám a naskakuji do člunu a mířím za ním, po chvilce přetahování si vezu kapra ke břehu. Po bližším prohlédnutí mi dochází, že se jedná o kapra, kterého se mi podařilo ulovit už minulý rok, ale tentokrát o 3kg přibral na váze. Mám radost, že se kaprovi dobře daří a pouštím ho zpět do vody.

Do druhého dne se už nic nestalo a mi si kladli znovu otázku, přestěhovat se, nebo zůstat. Oba jsme na vážkách, ale nakonec se rozhodujeme pro změnu místa. Balíme a nakládáme věci na člun. S úsměvem na tváři si říkáme, tak omílanou hlášku: ,,změna místa, ryba jistá“

Na novém místě začíná vše na novo, rozbalit věci a najít vhodná lovná místa. Vše se nám daří a nezbývá než opět čekat. Vše se opakuje jako na předešlém místě, hlásiče mlčí a my v chladném počasí nepřestáváme doufat. Fanda nedostal v práci tolik volna, tak mě na následující dvě noci opouští s tím, že ráno hned přijede. Bojuji tedy sám, bohužel marně. Až po příjezdu kolegy se mi daří zdolat pár menších kapříků a to pouze na samostatně nastraženou pop-up dumbels Stinky. Byli jsme již smířeni s tím, že na tuto výpravu nebudeme příliš dobře vzpomínat a spíše se zapíše k těm neúspěšným. Opak byl však pravdou, nastává poslední den lovu. Odpoledne vytahuji další dva kapříky na Dumbelsku. To nám ale nestačí, takové kapříky můžeme chytat na feeder a né při týdení výpravě za trofejními kapry. Pomalu se stmívá a my víme, že je to naše jediná šance na záběr. Všechny montáže převážíme, abychom měli 100% jistotu, že nejsou zamotané. Mám ze zavážky Salmona s pop-up dumbels Stinky velmi dobrý pocit a stále věřím v zázrak. Věřte tomu nebo ne, ale zázraky se asi dějí.

Tento prut se opravdu rozjel a já neváhal ani chvilku a vyrážím za rybou, tah byl opravdu brutální, jako bych měl na háčku pověšenou lokomotivu. Nastávají nekonečné minuty přetahování a strachování se, abych o úlovek nepřišel. Po chvilce se ve svitu čelovky objevuje na hladině neskutečně mohutné tělo kapra. Rychle ho podebírám a už si ho vezu ke břehu, je to nádherný pocit vítězství. Kapra na břehu vážím, a i když ryby moc neměřím, tak u takového skvostu si to nemůžu odpustit. Váha ukazuje neuvěřitelných 23kg čisté váhy a 104cm. Je to tam!! Monstrum ze svazové vody!! Adrenalin mi proudí tělem a své emoce nemohu udržet na uzdě, z plných plic si zakřičím J
Tato výprava měla neskutečný zvrat a z další ,,neúspěšné“ výpravy se stala taková, na kterou budu dlouho rád vzpomínat.

Za Infinity Team Tomáš ,,Lassmy“ Lassmann