Ve vlnách a větru

Koncem října mi volá kamarád Radek a do telefonu hlásí: „Máš čas? Nechceš jet na loď? " Takové nabídky rybolovu se nenaskytují každý den tak má odpověď zněla jasně.  Ano jedu!

Dny v práci utíkaly pomalu, jak už to tak před volnem, na které se člověk těší, bývá, ale nakonec týden nějak utekl a budík hlásí, že je neděle ráno a čas odjezdu za dalším dobrodružstvím.

Rychle nakoupit zásoby v obchodě, poslední kontrola naložených věc,í jestli nic nechybí a vyrážím směr Pálava.

Potkáváme se na domluveném místě u jachtclubu, kde následně necháváme  v areálu zaparkované auta, připravujeme loď k odplutí a vyrážíme na volnou vodu. Na ten okamžik jsem se moc těšil, protože jsem spíš suchozemská krysa na břehu hráze, než být ukotvený uprostřed jezera o  rozloze 1600 hektarů. Prostě jiný svět.

Nacházíme podle echolotu vhodné místa pro rybolov a kotvíme loď. Postupně vyvážím oba pruty do stran a zakrmuji. Na jeden prut volím osvědčenou klasiku a to N1 na panáčka, na druhý dávám boilies K2. První záběr přichází poměrně brzy a kapr lehce pod deset kilo mi dělá radost.  N1 opět zabodovala. Znovu to vezu na stejné místo, přikrmuji dvě hrsti koulí a nezbývá než čekat co se bude dít dál.

První kapr z lodi

Na další den hlásili zvedající se vítr, tak bylo zapotřebí zkontrolovat všechny kotvy, jestli správně drží na svých místech.

Postupně vyjely oba pruty a přímo z lodi jsem zdolal dva lysce lehce nad deset kilo, zachutnala příchuť N1 a tentokrát i K2 z jiného místa.

Vaříme si dobroty a užíváme pohody, ale sílící vítr a vlny mi trošku dělaly vrásky. Noc byla jako na houpačce a raději jsem se snažil usnout a přečkat nepříznivé podmínky. První nepříjemnost byla voda, která nám natekla přes příď do lodi, tak bylo o zábavu v podobě nekonečného kýblování vody postaráno.

 Druhá nepříjemnost byl můj člun, kterému nevydrželo kovové oko za které byl přivázaný. Následovala menší honička mimo loď ve vlnách, ale vše nakonec dobře dopadlo a s pomocí Radkova člunu, který řídil, jsem přeskočil do svého utrženého a zdárně přijel nazpátek k lodi.

Únavou jsem padl a nabíral síly na ranní vývoz prutů. Ráno se vše pomalu uklidnilo a pokládky byly v topu a vše jak má být.

Den byl celkově zamračený a poprchávalo, ideální kapří počasí, ale záběru ne a ne se dočkat. Celý den jsme strávili na lehátku a dospávali spánkový deficit.

Ty rána opravdu stojí za to

Poslední ráno přichází padák na levý prut a vyrážím za kaprem. Dovíjím vlasec na cívku a vidím, že vede někam dolů.  Vázka! No nevadí, kotvičku mám vždy po ruce, ale nakonec jsem ji nepotřeboval, protože kousek opodál vidím na hladině plovák,který dojíždím.

Omotávám šokovku kolem ruky a překusuji vlasec, znovu navazuji, domotávám šokovku na naviják a opíram se do prutu.

Prut se ohýbá a začíná hra kdo z koho. Všechno jde podle plánu a kapr následně končí v síti podběráku a já vyrážím nazpátek k ukotvené lodi. Kapra vážíme a ručička se zastavuje na cifře 19,60 kg bez saku.  No paráda říkám si, po té houpačce a všech útrapách, které jsme za výpravu zažily, je tohle parádní odměna..

Poslední ráno mi byl odměnou tenhle krasavec 19,60 kg na N1 na panáčka

V klidu jsme posnídali dobroty z Radkova kulinářského koutku a šli pomalu balit,vytáhnout kotvy a hurá na břeh, na který jsem se i trochu těšil, ale kdyby byla možnost opět si jet zarybařit z lodi, určitě bych neodmítl.

Za Infinity team Aleš Gramel