Tradiční sraz IFB 2019

Ahoj kamarádi, příznivci naší značky Infinity Baits.

Máme zde další, každoroční, oficiální sraz naší bandy.

Budu se snažit nepsat páté přes deváté, snad to bude dávat smysl. Tento report píšu týden od srazu a stále jsem plný zážitků nejraději bych si to brzy zopakoval, ale víte jak to chodí, povinnosti v práci, v rodině a vždy se při hledání ideálního místa potýkáte s mnoha kompromisy – dojezdová vzdálenost je také kritérium, které se nedá přehlížet.

Na letošní sraz nedorazil kamarád Rosťa Souček, prvně z důvodu věnování se rodině, což po jeho předchozích vycházkách na břehy svazových vod plně přeji jeho synkovi a ženě, no a za druhé, což se oklikou dostávám k té dojezdnosti je to, že na místo činu to má Rosťa 300km. Další panáček do party je Zdeněk Mašek, ten to má asi 250km, no a náš šéf a týmový tahoun Petr Pudil to má +/- stejně, ale ten musí dojet i 1000km/bez řečí.

První byl u vody Mirek Miky Gabriel, já přijel o dvě hodiny později a Miky měl již postavený domov a nahozeno. Od rána panovalo krásné počasí a na podvečer již bylo hlášeno deštivo. No, déšť byl vydatný, trval celou noc a celý druhý den. První den, po sestavení základního tábora, zmapování dna a zavezení našich koncových montáží, nastala příprava pokrmu, a přátelé, udělat si na rybách poctivý Hamburger, je záležitost naprosto nádherná. Rád jsem se role kuchaře zhostil. Po celém břehu jsme již zůstaly jen my dva, doufajíc v první záběr. Ten přišel mě, někdy kolem půlnoci. Po krátkém zdolávání se kapr vyřízl u břehu a ten den byl akcím konec. Úterní den se nesl ve znamení naprosté pohody, snídaně ve formě bufetu, míchaná vejce, zelenina kapaná olivovým olejem, perfektní toasty. Super!

Kolem desáté hodiny dopoledne to konečně začalo, Miky, prodírajíc se několika menšími kapry, zatímco já jen do blba koukající, dočkávám se záběru. Opatrný záběr od ryby dává tušit… no kamarádi, na svazové vodě, bych si tipl i větší rybu, ale na téhle vodě se každý kapr chová stejně – rozjezd je plynulý a bez ohledu na velikost ryby, jsou v závěru velice bojovné, někdy až moc.

Nebudu tady v posloupnosti psát, jak těžké ryby a na co přesně jsme danou rybu chytli, dovolte mi to obecně napsat až na konci článku. Zdoláváme tedy pár lehčích kapříků, v rozmezí 7-9kg. Po poledni se mi začalo dařit a během dvou hodin jsem vytáhl tři kapry ve váhové kategorii 13kg+.

Miky zůstával pár ryb pozadu, nedlouho na to prohlásil: Dřeváku, dám ti ještě pár kaprů a pak si chytnu klasicky 15+. Dámy a pánové, jak jinak se mu to povedlo, tedy skoro, další kapr na háčku v podání Mikyho, byl 14,8kg vážící šupík. Při zdolávačce se rozjíždí i můj prut a nakonec fotíme double, můj kapr váží 9,5kg – oba kapři na boilies N1. Rozjímání přerušil telefonát, kdy na druhém konci drátu hovořil rozrušený šéfík, nemaje řidiče na cestu do Německa a zpět. Nechal jsem se přemluvit od mého zaměstnavatele a kývl jsem na speciální směnu - na celou středu, což znamenalo odjezd v úterý večer. Naštěstí jsem se míjel s Karlem, který zajistil „záskok“ a Miky tak nezůstal u vody sám.

Ve středu mi nezbývalo, než v kolonách za volantem, občas mrknout na on-line report. Zjistil jsem, že se klukům fakticky daří, hlavně Karel to tam „drtil“, povedl se jim i parádní double, ještě o kousek lepší než se mě a Mikymu povedl den před tím. Byl jsem tak namotivovaný, že jsem se po zbytek dne na on-line nepodíval. 1400 km je za mnou a já, ač vyčerpaný, krájím dalších 120 km zpět k vodě na sraz!

Ve středu přijela další posila a to, Michal Majkl Masný a Filip Kuřátko Havlík. Miky s Karlem dostávají hned z rána další double, Karel si potěžkává kapra s váhou 14kg a Miky s nadšením kapra 11,7kg. Boilies N1 od začátku ukazuje správný směr. Majkl s Filipem sondují dno před sebou, připravují zákrm a pokládají první montáže.

Když se chystají zpět na vodu, rozjíždí se Filipovi první prut, kde na konci je krásný šupík, sotva ho dostává do podběráku, má záběr i na druhém prutu, i lín se přijel na kluky podívat. Miky v ten den odpoledne zdolává dalšího z kapřích dorostenců, šupík kolem 8kg dělá radost. Karel nehodlá jen přihlížet a odpoledne boduje – to jsou mimochodem zážitky, které hltám přes online, když jsem v kolonách v práci. Z vývozu má Amura, kterému se daří navážit 10,7kg, opět boilies N1, čistá masovka. Dále se na Karlově montáži pohoupává krásný lín, zabral na boilies N1 s plovoucí boilies v příchuti švestka. V podvečer se, dle Mikyho slov, Karel stává hrdinou dne s dalšími kapry 10 a 8 kg.

Já přijíždím kolem deváté večer a hned využívám rozehřátého grilu k přípravě večeře. Během grilování steaku si nahazuji jeden prut a asi po 20 minutách vytahuji ke břehu kapří mládě. Znova již nenahazuji a vyčerpaný se ukládám ke spánku.

Je čtvrtek ráno, oficiálně nám začíná sraz.

Přichází zprávy od Majkla, v noci měl padák – po chvilce zdolávání se kapr rozhoduje břeh nenavštívit a vyhrává nad lovcem. Za to Filip Kuřátko Havlík úspěšně zdolává šupíka o váze 13kg, gratulace!

Přijíždí další kamarádi, všichni nám dělají radost, no někteří, jako například Vladimír Kříž alias Ponty, nám dělá radost větší a to především krásnou vůní, linoucí se za ním – přiváží výborný domácí špek. Je již příliš horké počasí a předpověď na další dny je jasná, respektive jasná obloha a slunce. Slunce. Slunce... Je již příliš horko. Záběrů ubývalo, ale nálada byla skvělá tak jako tak.

Píšu to naposledy – hlavní je se vidět. Na soukromé vodě je to na sraz naprostý ideál a to i přesto, že, až na výjimky, soukromé vody rezolutně odmítáme. Další výhodou této vody, je fakt, že to není „soukromák – kaprodrom“.

Konečně hlásí příjezd i náš vrchní konstruktér Petr Pudil a jeho drahá přítelkyně Šárka Lukášová Truhlářová.

Tou dobou, pokud mne paměť nešálí, jsou na srazu již všichni a to jmenovitě: Lukáš Black Černý, společně s jeho panem otcem Jiřím Černým, Zdeněk Mašek, Dušan Vlček Vlk, inženýr v oboru vymýšlení přezdívek – Marek Baláš aka Plotna, Karel Vachta a jeho přátelé. Má maličkost, Karel Cihlář, Mirek Miky Gabriel, Filip Havlík, Michal Masný – to jest banda co jim tu vodu tak říkajíc zahřívala.

Lukáš Černý boduje s kaprem o váze 10kg na boilies K2 s pop – up nuggets K2. Probíhá zábava a to v plném proudu, pokud vím tak voda ale mlčí. V noci se daří Lukášovi i Jirkovi, zdolávají celkem 5 kaprů od 3 do 12,5 kg. Další netypický report nám dává vědět Lukáš Černý, zdolává štiku, která má okouna v tlamě. Další skóre pro kluky v sektoru, je 5kg šupík na Carp nuggets v příchuti Pinky.

Další ráno se hlásí Fíla se 7kg těžkým kapřím dorostencem.

Pochrupkávám v brolíčku, očka se zavírají…

Zvoní mi telefon, na displeji vidím: Šéf Petr Půďa…

Jo šéfe? Šéf: Dřeváku, přijď fotit!

No dobrá dobrá.

Šéf má dorostence kolem 7kg, za nedlouhou opět telefon se stejnou hláškou, od téhož panáčka. Další kapr co má Šéf v rukách je 13kg vážící lysec.

V podvečer se rozhoupal Karel Cihlář, osmělil se a požádal mne o společnost na člunu při převážce neproduktivní bójky. Romantickou projížďku začal narušovat pamětník Miky, no dělal nám křena, za jeho kulišáckým výrazem byla citelná nevraživost, chtěl mít Káju pro sebe. Plovoucí se na svém člunu, dělal nám na vodě neplechu.

Z konce revíru se nám hlásí Zdenda Mašků, daří se mu pěkní kapři, nevíme váhu, neb Zdenda je pankáč a má to v …. a to mám velmi rád, o tom rybařina je!

V předposlední den se nám hlásí o slovo Petr Pudil, Šéf má v noci z pátku na sobotu plné ruce práce s hladovými kapry, několik exponátů od 9 do 12kg končí v jeho podběráku.

V našem sektoru, kde jsme naštěstí středem, dá se říci průchodem mezi koncem a začátkem revíru, tudíž všichni kolem prochází a zdraví nás – což nás těší, nemusíme se dopravovati po březích a zjišťovat čerstvé info, kdo, kdy, kde a jak – je to ode mne sobecké že, leč radost z toho mám velkou.

Na boilies N1 se mi daří zdolat „Rusáka“. Amur zabral a to fest, 12kg po zvážení. Lukáš Černý, z poslední zatáčky před koncem revíru zdolává lysce o váze 9,5kg na boilies Pinky. Dušan Vlk Vlček si jede naprosto jiný standard, vedle nás povalečů se rozhoduje trochu zahřát srdéčko a to nejen příjemným panáčkem samohonky – probíhá kolem celé vody, celkem neslyšně si, dává cca 5 km běhu! Vrací se zpět akorát včas na zdolání pěkného kapra – dorostence.

Ze soboty na neděli mne budí Karel Cihlář... S radostí jsem mu ku pomoci se zdoláváním a fotím jeho úspěchy, 12kg šupík v noci a 7kg šupík nad ránem, což bylo již přijatelnější než ten sajgon v noci. Mám takový pocit, že ještě dva kapry jsme v noci jen vyháčkovali. Karel jede!

Zase mi zvoní telefon, kdy mi Šéf oznamuje, že se jako tedy musím hnout a jít k nim fotit. Karel Vachta roztáčí hru kartami, kdy na lícu je kapr a na rubu jej zdobí amur… Kapr 9kg, amur 12.5kg + jeho kamarád Petr válí s kaprem o váze 8kg.

Poslední den byl velmi zamotaný, skoro všichni krom Michala Masného něco vytáhli, promiň Majkle, kdyby bylo po mém … Snad poslední rybou byl amur, kterého si povodil Vláďa Kříž alias Ponty, na váze měl amur 11kg, nečekaně na boilies Stinky s pop–up boilies Jahoda/Ryba.

Dovolte mi slibované shrnutí k návnadám a nástrahám.

Já osobně chytal na boilies N1, Nekonečnou Oliheň a K2. Zkoušel jsem na panáčka boilies K2 s pop-up boilies ve velikosti 14mm v příchuti švestka – na tuto kombinaci se mě povedl jen jeden kapřík.

Všechny další ryby jsme odchytali čistě na jednu potápivou kuličku. Boilies N1 to nakonec vyhrála, i když jsem vsázel víc na boilies K2, jelikož na tento materiál jsem měl minulý rok, na tomto revíru nejvíce ryb, kdy předčila i boilies N1. Krom nočního přehozu, kdy jsem jen zkontroloval návazec, jsem vždy nástrahu obalil v GLM powderu, to mohu jen a jen doporučit.

Jinak kluci byli úspěšní s boilies Pinky, Stinky, K2 a N1! Zkrátka když se člověk trefí do správného místa, v tu pravou dobu, s dobrou taktikou a to vše ve správný čas, s pozitivní vírou + notnou dávkou štěstí, tak to prostě jde…

Na pořadu dne bylo jen již balení všeho kaprařského harampádí a to panečku jednoho naštve. Společná fotka a „hurá“ ke svým domovům.

Moc moc děkuji za Vaši přízeň, to, že nás sledujete, komentujete a držíte palce – nám dává nadšení ve všem pokračovat, zlepšovat se pro Vás i pro nás.

Za Infinity team Kuba Turek - prostě Dřevák