Lenost se nevyplácí

Byla středa večer, když jsem hned po práci a v nepříznivém počasí nakládal auto s vidinou ulovení nějakého toho „kapře“ připraveného na tření. K vodě jsem dorazil navečer a za stálého deště a silného větru se jal řešit nelehký úkol, vše vybalit než bude tma. Přesně v okamžiku, kdy jsem usedl do bivaku spokojen z vykonané práce a sundal ze sebe mokré oblečení, déšť ustal. Trochu rozladěn jsem si uvařil kafe a než jsem ho stihl dopít, signalizátor hlásil první záběr. Prut nastražený pod břehem s boilies Stinky a plovoucí Carp nuggetou Ananas/butyric acid se rozjel. Byl z toho menší kapr kolem osmi kil, který ovšem chvíli po nahození udělal radost a dal tušit další akci. Prut jsem tedy rychle umístil zpět na místo, prokrmil pár hrstmi pokrájeného boilies a čekal, co bude dál. Jelikož lovné místo se nacházelo těsně pod břehem v blízkosti prutů, snažil jsem se zachovávat na lovišti maximální klid. Nečekal jsem rychlý záběr, jelikož toto místo bylo rozplašeno od prvního kapra. Po zhruba dvou hodinách se tentýž prut znovu ozval. Tentokrát záběr směřoval do „padáku“, to ovšem nemuselo nutně znamenat cejna či jinou nechtěnou rybu, nýbrž jen to, že ryba směřuje podél břehu směrem k prutu. Doběhl jsem tedy k prutu a na krátkou vzdálenost jen mírně přisekl. Kapr okamžitě nabral tempo a bylo jasné, že se jedná o větší exemplář. Po několika minutách boje byl bezpečně v podběráku a já si před objektiv fotoaparátu nesl pěknou necelých 12kg těžkou „matku“. Tento kapr se nejspíš již pokoušel třít, což bylo znát na jeho čerstvých oděrkách po bocích a břiše. Proto jsem nic neriskoval a po rychlé fotce na samospoušť šla ihned zpět do svého živlu.

Další záběry na sebe nenechaly dlouho čekat a prakticky každé dvě hodiny se opakoval stejný rituál záběru, zdolání, prokrmení a nahození. Druhý prut hozený k prostředku řeky stále mlčel a tak jsem se ho rozhodl umístit pod protější břeh, jelikož se zdálo, že ryby tudy cestují. Díky klesajícímu průtoku a nižšímu množství nečistot to bylo bez problémů možné. Prokrmil jsem si tedy kobrou pás u protější strany a umístil tam prut s boilies N1 a plovoucí Carp nuggetou Squid/octopus. Zhruba po čtvrt hodině od nahození přišel první záběr. Nevěřícně dobíhám k prutu, ale zásek míří do prázdna. Na nástraze tedy nic neměním a opět rychle nahazuji. Další záběr asi po hodině už mě nepřekvapil. Překvapen jsem ovšem byl z úlovku. Byl to totiž krásný, necelých deset kilo vážící, řádkáč. Obrovskou radost mi trochu pokazil fakt, že se fotka samospouští tentokrát příliš nepovedla. Bohužel zdraví kapra je cennější než fotka a tak jsem ho netrápil dlouhou exhibicí.

Dalšího záběru jsem se, ale následujících 24h nedočkal a tak mi hlavou bleskla myšlenka na změnu místa. Přestože tak vždy učiním, tentokrát lenost zvítězila a já se rozhodl na místě setrvat. Toto rozhodnutí se ukázalo bohužel jako ne příliš šťastné a do konce celého víkendu jsem již udělal pouze dva kapry a to až při přezbrojení a poctivém zakrmení testovací novinkou „Pink Panther“, díky níž jsem chytil jednoho 11kg těžkého a druhého menšího kapra. Pod břehem jsem pak již chytil jen necelý metr dlouhého sumce jinak, až do odjezdu tento prut mlčel. Výprava byla zajímavá prudkým zvratem v braní ryb, podmíněném zřejmě změnou počasí v těchto dnech. Již teď se těším na brzkou odvetu.

Za Infinity team Štěpán „Fosgen“ Cigánek