Květen pod Pálavskými kopci

Na tuhle výpravu jsem se hodně těšil, konečně zase na domácí vodě a hlavně společně s parťákem Liborem, se kterým jsme se viděli naposled loňský rok na podzim. Termín padl na začátek května a podmínky dle předpovědi vypadaly víc než slibně. Stály vítr, tlak i teplota, co víc si ještě může kaprař přát.

S Liborem se potkáváme v pondělí ráno na hrázi Novomlýnské nádrže, po krátkém průzkumu vyrážíme vybalit věci, nafouknout čluny a rychle se nalodit na přejezd na předem vybrané místa, které byla k naší radosti volná.

Zvedající se vítr nám foukal celou cestu, ale troška adrenalinu nikdy neuškodí ha ha.

Horší to bylo u břehu, kdy vlny přirážely člun na velké kameny. Hlavní prioritou bylo rychle dostat všechnu výbavu na břeh a ukotvit člun z kterého jsem měl postupně plovoucí bazén.

Ale každý problém se dá řešit a za chvilku si ukotvený člun vesele hopsal na vlnách.

Stavění bivaků v tomhle větru byl taky zážitek, ale vzájemná výpomoc, kdy jeden drží a druhý kolíkuje, práci hodně ulehčuje a po chvilce stojí oba naše domovy pevně na svých místech.

Zhoršující se vítr s deštěm, který by měl vydržet až do večera, nás nakonec zažene k Liborovi do Temtestu a při kávě a společné domluvě se rozhodujeme vyvést pruty až další den ráno, kdy budou podmínky snesitelnější.

Do úterního rána se probouzím pěkně odpočatý a hurá na vodu najít ten správný flek. Díky uloženým bodům v echolotu to mám zmáknuté docela rychle. Pravý prut jsem položil na tvrdý kopeček 350 metrů od břehu a lehce prohodil N-jedničkou. 

Levý prut šel blíž k břehu do vzdálenosti cca 260 metrů na tvrdší plácek a pod hák jsem našil kouli K2.

Zbraně na Pálavské kapry

Záběry začali chodit hned od začátku, ale vše zatím jen Liborovi, který bez přestání jezdil tam a zpět. Vozil na břeh jednoho kapra za druhým a připisuje si na konto i pár ryb nad 20 kilo s největším kaprem přes 25 kg. Když člověk trefí správné podmínky a dobrý flek, hned je o zábavu postaráno.

Liborův tank 25 kg +

Nakonec se ve večerních hodinách dočkávám i já a ze břehu stahuji kapra 11+ , Prut ani nevyvážím, protože do konce lovné doby zbývala hodinka, tak čekám, jestli se ještě něco bude dít.

Před půlnocí jedu stáhnout prut, který mlčel a rychle se vracím na břeh, ať naspím alespoň pár hodin před ranní vyvážkou.

První vlaštovka na N1

Ráno končí v podběráku šupík 11+ a jelikož právě vycházelo sluníčko, tak ho  beru i na fotku a zvěčňuji si ten jedinečný moment.

Během dne se zvedá vítr a na pravý prut přichází záběr, na který jsem tak čekal.

Hned beru prut do ruky a vyrážím na člunu za kaprem.  Ve vlnách jsem se pěkně pohoupal a kapra, který si to namířil ještě za Liborovy pruty, zdárně dohnal a po několika pokusech i podebral.

Na břehu už postával Libor a dle mého úsměvu už věděl, že to bude něco lepšího.

Nevytřená jikra s váhou 20,5 kg nás moc potěšila a na téhle výpravě připisuje už čtvrtou rybu nad dvacet kilo. Úspěšná nástraha opět N1 v kombinaci na panáčka.

20,5 kg šupinaté krásy

Oslavný panáček, rychle zavést prut na stejné místo, zakrmit a již jen čekat na další akci, na kterou jsem si musel počkat další dva dny, které jsem si krátil relaxací a focením okolní přírody.

S Liborem jsme byli domluvení, že ukončíme výpravu v sobotu odpoledne, protože na neděli hlásili silný vítr, který by nám komplikoval přejezd člunem a znovu riskovat mokré věci a odřený člun nechtěl riskovat ani jeden z nás.

Každý večer tu má jedinečnou atmosféru

Sobotní ráno jsem vyvezl trošku později, protože jsem neslyšel nastavený budík na čtvrtou ranní a trošku jsem zaspal, ale nakonec jsem tam pruty do sedmé ranní přece jen dostal a mohl si tak užívat poslední hodiny lovu.

Ráno při kávě debatujeme s Liborem u mého bivaku a naráz se ozývá pravý prut který hlásí padáček. Beru prut do ruky a kapr si bere šňůru a jede jak ponorka.

Vyrážím za ním, podjíždím svůj levý prut a rychle domotávám šňůru.

Zanedlouho jsem nad rybou a začíná souboj, který jsem si maximálně užil, procvakávající brzda navijáku, ohnutý prut a kapr odhadem přes metr délky kroužící kolem člunu. Po chvilkové přetahováné končí kapr úspěšně v síti podběráku a vracím se zpět na břeh.

Kapra zhoupneme na váze a po odečtení saku přípisujeme pátou společnou rybu nad 20 kilo.  Dlouhý šupináč vážil 22,5 kg a neodolal jak jinak než N1. Top nástraha na velké ryby.

Rozlučková ryba 22,5 kg na N1

Parádní završení výpravy, kdy jsem bojoval o každý záběr a trpělivě čekal na ty správné ryby, které se nakonec podařily.

Velký dík patří i Karlovi z IFB teamu, který se přijel v půlce výpravy za námi podívat a přivezl mi náhradní baterku k motoru.

Užili jsme si to na 100% a pochytalo se spousta krásných ryb, zachytil se nejeden kouzelný západ slunce a celkově ta atmosféra stojí za to. Kdo již na Pálavě byl, tak mi dá jistě za pravdu, že jsou to jedinečné okamžiky, které neomrzí a člověk se tam moc rád vrací.

Balení, přejezd, sušení věcí zvládáme bez komplikací a po pár hodinách se loučíme s Liborem na benzínce, při již tradičním párku v rohlíku a každý vyrážíme svým směrem k domovu.

Za Infinity team Aleš Gramel