Každý den není posvícení

Pracovní týden ukončuji o den dříve a tak si prodlužuji víkend na rybách. Takže už ve čtvrtek odpoledne dopadají na větrem zvlněnou Vltavu moje olova a do míst jejich dopadu z kobry i pár tuctů kuliček.

Vše začíná téměř idilicky, hned první večer se prudce rozjíždí prut s Monster Crabem. Ryba klade slušný odpor a podezřele se jí nechce ke břehu. Po poměrně slušném boji se nakonec totálně vysílená pokládá na hladinu a nechá se v klidu podebrat. Podle souboje jsem očekával větší rybu než mám zrovna na podložce, ale i tak je radost z říčáka 82cm, 9,5kg veliká. Další záběr přichází až v pátek odpoledne, kdy na totožnou nastráhu zdolávám menšího šupíka. Ještě tentýž večer ztrácím u břehu slušnou rybu a s ní jako by se ztratili i všechny ostatní. Bojuji už jen s nájezdy tloušťů slušných rozměrů a stále doufám že se ještě karta obrátí. Dokud jsou pruty ve vodě, je stále naděje. V naději zůstávám až do nedělního večera, kdy stahuji pruty a balím. Ale i tak s pocitem spokojenosti.

Za Infinity team Zdeněk "Žabák" Žaba