Jaro na řece

Ahoj ve spolek, zdravím všechny rybáře a příznivce značky Infinity Baits.

V následujících řádcích bych se s vámi chtěl podělit o své tři krátké jarní výpravy, které jsem podnikal na své oblíbené řece během května.

První výpravu jsme podnikli začátkem května s Renčou a s naším chlupatým čtyřnohým společníkem Kendym...

Příjezd byl klasicky večer po práci a brolly jsem stavěl ve svitu čelovky, jelikož do půlnoci zbýval ještě nějaký čas,tak oba pruty putovaly do koryta pod břeh.  Pár koulí ke každé montáži a snad se něco splete. Záběr přišel poměrně brzy, ale panáček N jedničky zachutnal sumci, no co, aspoň nějaký pohyb, říkám si a znovu nahazuji prut. Do půlnoci se už nic neděje, tak stahuji montáže, opíram pruty o brolly a jdeme spát.

Před čtvrtou ranní zvoní budík a hlásí, že je čas se připravit na další lov. Ohledně nástrah mám ze zkušeností jasno a N1 je jasná volba, tak pod oba háky našívám právě tuto nástrahu nastraženou na panáčka. Záběr přichází až po osmé ranní a po souboji podebírám lysce pod deset kilo.

Pár fotek i s naším psem, který si to užíval snad víc než já a rychle vrátit kapra zpátky do svého domova.

Společná fotka se psím společníkem

Do odpoledne se už žádný záběr nekonal, ale i tak jsem byl spokojený za prvního říčního kapra.

Bohužel čas nelze zastavit a hodiny hlásí čas odjezdu domů a návrat do všedního života. Tuto výpravu jsme si všichni náramně užili a těšili se na další.

Výprava 2.

Druhá květnová výprava se blížila a já v neděli v práci hypnotizoval hodiny a posunoval ručičky dopředu. Venku pršelo a bylo to správné kapří počasí a celkově jsem byl jak na trní.

Úderem šesté odpolední jsem vystřelil jako raketa domů, narychlo ještě doplnil do auta zbývající část své výbavy a vyrazil k řece.

Tohle počasí bývá na lov kaprů top

Naložit věci na vozík a tradá na své místo které jsem po minulé výpravě neměnil. Stále pršelo, ale to mi vůbec nevadilo, těšil jsem se a navíc přede mnou dva dny volna, co víc si přát.

Pod háček nabít N1 s plovoucí dumbelskou stejné příchutě, PVA s pár kuličkami a montáž letí do koryta řeky.

První záběr přichází již po chvilce, ale jedná se o otravného tlouště, kterých je tu mraky. Trochu přikrmit a snad se nebude opakovat stejný scénář. Ten se neopakoval a další záběr byl už od malého kapříka. No super, přece to půjde!

Panáček N1 letěl opět na stejné místo, ještě jsem to lehce pocukroval kuličkami okolo montáže a šel se schovat do brollka před deštěm.

V 23:00 mě budí jízda a opět se jedná o stejný prut.  Tenhle souboj, který následoval, mi zůstane ještě dlouho ve vzpomínkách. Silný tah, ohnutý prut a neustále procvakávající brzda Ultegry je to, co každý kaprař miluje a proto děláme to, co děláme. Po půlhodině konečně navádím do podběráku šupíka atakujícího metr délky. Po zvážení a odečtení saku se číselník zastavuje na rovných 17 kilo. 

Pár nočních fotek se trošku komplikuje, jelikož mi odchází přisvěcovací světlo, tak jsou takové všelijaké, ale i tak to má své osobité kouzlo a atmosféru.

Říční torpédo 17 kilo

Zbylý prut jde z vody ven a jde se spát. Další deštivý den je ve znamení tloušťů, kterých se prakticky nešlo zbavit a záběru od kapra jsem se již nedočkal. Proto jsem to navečer sbalil a odjel domů, ale i tak s velkým zážitkem, který jsem mohl u břehu řeky prožít.

Výprava 3.

Na třetí výpravu se dostávám skrz pracovní povinnosti až koncem května a mám na ni pouze 24 hodin.

K vodě se dostávám tentokrát později, než bývá zvykem a pruty nahazuji na pouhé dvě hodinky do vody před koncem lovné doby. O půlnoci již klasická rutina, stáhnout pruty, nachystat PVA na ráno, nastavit budík a v neposlední řadě si připravit návazce.

Před pátou ranní Flajzar hlásí jízdu a rychle běžím k prutu.  Po snad dvaceti minutách pobírám šupinatou kuličku, které se do podběráku vůbec nechce.

Některé stavby těl jsou na řece neuvěřitelné, kapr 12,70 kg

Váha ukazuje 12,7 kila a kapr mě svými proporcemi trochu překvapil jelikož jsem mu tipoval víc, ale i tak jsem byl moc rád za krásnou zdravou říční rybu. Pár fotek při ranním rozednění a kapr si to upaloval zpátky do svého říčního živlu.

Ranní kávička chutnala o mnoho líp. Zabral opět na panáčka N1 s dumbelskou stejné příchutě. Je to koule, na kterou se člověk může vždy spolehnout a kapři ji prostě milují.

Den ubíhal a počasí se vyjasnilo tak, že jsem byl rád za každý stín a na kapří aktivitě to bylo taky znát. Jak se říká, čas na rybách se do života nepočítá a byl bych v přírodě a na kaprech co nejdéle. Ale povinnosti všedního života se zkrátka plnit musí.  Nezbývalo nic jiného, než pobalit věci na vozíček a rozloučit se s řekou a nechat ji dál volně plynout.

Doufám, že se Vám moje tři krátké výpravy líbily, nebylo to ani tak o množství ryb, ale spíš o zážitcích, které se mi hluboko vryly do mé kaprařské duše.

Za Infinity team Aleš Gramel