Jarní kapři z odhozu

Jarní východy slunce prostě miluji

Jaro vedle podzimu patří pro mě jako jedno z nejlepších dob pro lov našich šupinatých kamarádů. Příroda se pomalu probouzí po dlouhém zimním spánku, stromy začínají pučet, vzduchem se line vůně rozkvétajících květin, zpěv ptactva a první teplejší paprsky slunce jsou to, na co se mi kapraři těšíme.

Přes okno z práce jsem sledoval tuhle nádheru a říkám si, že je čas oprášit zazimované pruty.

Plán byl jasný, hned jak budou dva dny volna, vyrazím na jednu místní vodu, kde se praktikuje právě odhoz, který mi docela přirostl k srdci. Na výpravu jsem měl předem připravené boilies Monster crab včetně plovek a pasty. Strategie byla taková, že jeden prut budu chytat na panáčka a druhý čistě na samotnou krabí plovku, kterou jsem ještě vytunil v krabí esenci.

Monster crab

Pracovní den tak nějak utekl a můžu konečně vyrazit k vodě.  Do konce lovné doby zbývaly ještě dvě hodiny,  tak ještě stihnu i nahodit, říkám si. Vše jde podle plánu a před devátou večerní jsem na místě a nahazuji pruty.

Do desíti se nic neděje, tak jdu pomalu stahovat pruty.  Jeden vytažený prut opírám o strom a hle ho, druhý, ještě nahozený prut hlásí záběr.

Opírám se do prutu a začíná klasická hra kdo z koho. Vše jde hladce a kapr leží za deset minut na podložce. První kapr výpravy a hned pěkný lysec 13,20 kg. Sezobl kraba na panáčka obaleného v pastě. Pár fotek a loučíme se, zalézám do spacáku, ještě nastavit budík na 4:50 a vzhůru do říše snů, nejlépe těch rybářských.

První záběr těsně před koncem lovné doby a na konci lysec 13,20kg

Ráno pruty letí opět do vody,  kobrou nastřeluji pár koulí ke každé montáži a s očekáváním si lehám na lehátko. Kolem oběda přichází konečně záběr na plovku, ale kaprovi nesedl  háček a hned se vyřízl. Den ubíhal a já se dalšího záběru né a né dočkat. Navečer přehazuji oba pruty a pod háčky našívám čerstvé nástrahy obalené opět v pastě pro větší atraktivitu.

Další záběr přichází v půl desáté a po fajnovém souboji podebírám dalšího lysce, kterému jsem posléze navážil 12,70 kg. Očividně krab chutná jen lyscům, smějeme se s kolegou při focení.

Výstavní kousek, kterému zachutnal Monster crab

Parádně zakončený den uzavíráme panáčkem dobrého rumu a odebíráme se každý na své lehátko.

Brzy ráno se mění počasí a začíná mrholit, proto ještě před nahozením prutů si nad sebe roztahuji deštník, který je dostatečně velký k zakrytí všech věcí včetně lehátka. Oblékám si broďáky a pruty letí do vody. Tentokrát bylo počasí jak na houpačce, chvilku prší, chvilku svítí sluníčko. Docela se zvedl i vítr, ale foukal správným směrem, pěkně na nás,tak jsme s napětím čekali co se bude dít. Pro mě to byl poslední den výpravy a mněl jsem odjet navečer domů ale rozhodl jsem se nakonec zůstat do večera,že to bylo správné rozhodnutí jsem pocítil až při setmění.

První večerní záběr přichází na panáčka na pravý prut blíže k zátoce, kam celý den foukalo.  Sice malý násaďák, ale každý záběr se počítá. Nový návazec a montáž, i přes velký vítr, letí tam kam má.

Další záběr přichází na plovku, ale malý kapr se hned po chvilce vypne.  Do konce lovné doby zbývala slabá půlhodinka a začínal jsem pomalu balit věci a nakládat je na vozík. Příposlech hlásí padák a s vidinou dalšího násaďáka zvedám prut a domotávám vlasec.  Vše jde nějak hladce, ale po chvilce cítím silnější tah, že by přece ryba 10+ říkám si?

V broďácích stojím ve vodě a přitahuji rybu, kterou jsem zahlédl ve svitu čelovky a padá mi čelist. Teprve teď začíná to pravé rodeo, kdy si kapr diktoval své podmínky a začalo zdlouhavé přetahování kdo z koho.Tenhle souboj trval snad půl hodiny a při pomalu odumírající ruce kapr konečně vplouvá do podběráku. Dlouhému šupináči přes metr délky a váze 15+ zachutnal panáček kraba. Pár fotek a děkuji ti za zážitek kamaráde, pouštíme kapra zpátky do svého vodního domova.

Rozlučkový dlouhán 15+

Dobaluji zbytek věcí na vozíček, loučím se s kolegou,  který se rozhodl ještě zůstat a vyrážím za svitu čelovky k autu.

Nabitý pozitivní energií a dalších zážitků se loučím s místní vodou a vyrážím domů. Ten čas, kdy se sem vrátím, ještě přijde, ale o tom možná někdy příště.

Za Infinity team Aleš Gramel