IBCC 2023 - Napínavý los a komplikace

První ráno v Siófoku po rušné noci bylo opravdu krušné, ale ustáli jsme to. Skočili jsme si na oběd a čekali na začátek hlavního losování. To bylo pro náš tým opravdu zdlouhavé, protože jsme šli na řadu hodně pozdě. Asi po dvou hodinách jsme konečně stáli pod pódiem. Důležitý úkol jsme přisoudili Alešovi a udělali patřičné úkony k tomu, aby měl v rukách štěstí.

Losování lovných míst brzy začne.

 Když moderátor konečně vyzval k losování tým Infinity Baits, napětí by se dalo krájet. Plní odhodlání jsme vyběhli na pódium a Aleš vytáhl jeden z pár posledních míčků. Peg 60! Místo v západní části severního Balatonu v oblasti Badacsonytördemic - Strand. Měli jsme jen jedny sousedy. Přáli jsme si nebýt zavření z obou stran, to tedy klaplo. S losem jsme byli od začátku celkem spokojeni. Věděli jsme, že to mohlo dopadnout mnohem hůř.

S losem jsme byli celkem spokojení.

 Hned po losu jsme se vydali na dlouhý přesun na druhou stranu jezera k našemu lovnému místu. Cestou jsme ještě udělali hromadný nákup v místním Lidlu. Se setměním jsme dorazili k malému kempu, kde se nacházelo naše lovné místo. Přespat jsme museli zatím na parkovišti. Co šlo, jsme si obhlídli a zjistili, že se v této oblasti nějací kapři vždy pochytají, což nás uklidnilo. Udělali jsme si něco k jídlu a těšili se na další den, kdy to konečně vypukne. Naším cílem bylo mít místo, kde si to užijeme, dobře si zachytáme a zazávodíme. Místo jsme měli slibné, teď už jen aby tam byli ti kapři.

 Ráno jsem nemohl dospat a byl jsem už značně nervózní. Konečně se objevil správce kempu a bylo nutné vyřešit, jak dostaneme vše potřebné na místo. Bohužel byl trávník silně podmáčený a nebylo možné zajet autem až na místo. Museli jsme tedy všechny věci převozit na vozíčkách. Správce nám trochu pomohl malým zahradním traktůrkem. Mezi tím dorazili také naši sousedé, polský tým AKBAITS.

Konečně u vody a na našem lovném místě.

 Vše jsme dopoledne stihli nachystat a postavit. Proběhla kontrola člunů a povinné výbavy. Vše jsme měli v pořádku a nic nebránilo včasnému začátku. Do echolotu jsem uložil čtyři body našeho sektoru a nastavil echoloty tak, abychom minimalizovali možnost vyjetí ze sektoru. To je prohřešek, který se trestá žlutou kartou a stopkou na 12 hodin.

Tábor máme připraven, za chvíli startuje devátý ročník IBCC 2023.

 Konečně přišla 12 hodina a mohli jsme začít lovit. V první řadě jsme dva pruty nahodili a vyrazili pomocí bójek vytyčit sektor přímo na vodě. Libor vzápětí vyjel hledat lovná místa pro dva pruty. Když měl hotovo a vyvezeno, chystal jsem se to stejné provést i já. Už jsem nastupoval do člunu a objevil se náš marshall s ředitelem přístaviště, u kterého jsme lovili. Jejich informace o tom, že se musí náš sektor posunout, aby měly lodě volnou cestu z přístavu na volnou vodu, nás poslal do kolen. Vedení závodu na jejich popud rozhodlo, že my i naši sousedé si musíme posunout sektory více vlevo. Tím přišla naše práce na vodě vniveč. Za pár minut jsme měli dostat nové sektorové souřadnice. Bohužel z pár minut bylo několik hodin. Nakonec jsme si ještě museli sami neustále hlídat, jestli už se ty staré nepřepsaly, protože nám nikdo zprávu o aktualizaci nedal. Nakonec jsme až večer po setmění konečně našli aktualizované GPS souřadnice a vše začalo znovu. Nabrali jsme tak cca dvanáctihodinovou ztrátu a vše měli na místě až pozdě v noci, kdy už některé týmy měly několik bodovaných kaprů. Nic jsme ale nevzdali, zabojovali a šli si lehnout s pocitem, že jsme nakonec udělali vše, co jsme v dané situaci mohli.

Při čekání na nové GPS souřadnice jsme se aspoň pořádně najedli.

 Co se týče struktury dna před námi, tak to byla jedna velká a bahnitá placka. Hloubka se zvětšovala postupně a na konci sektoru jsme měli 2,3 metrů. Tři pruty jsme zavezli na okraj sektoru do vzdálenosti kolem 500 metrů. Z otevřené strany jsme jeden dali zhruba na 320 metrů. Snažili jsme se vyťukat trochu tvrdší dno, ale všude byla spousta bláta. Občas jsme zavadili o mušle ukryté v blátě. Do těchto míst jsme se snažili montáže umístit.

 Po útrapách prvního dne přichází ráno první náplast na bolístku a nejkrásnější budíček, zvuk příposlechu. První balatonský záběr, první zdolávačka a naše první body. Kapřík měl lehce přes šest kilo, ale my byli ve hře a plni pozitivní energie. Tím víc, když se za chvilku rozjel další prut a dopsali jsme téměř desetikilového šupináče. To jsme ještě netušili, co přijde před polednem.

První balatonský kapr a první body pro náš tým.

 Vystřelily nám další dva pruty a společně s Liborem jsme přivezli dva nádherné kapry. Lyscem 18,5 kg a šupináčem 11,9 kg jsme hodili za hlavu všechny nešvary ze včerejšího dne a plnými doušky začali žít náš balatonský sen. Během dne přivezl další ryby i Jarda a připsali jsme celkem 59,02 kg. V průběhu klidného večera jsme byli plni očekávání, co přinese noc, na kterou jsme byli konečně včas a 100% připravení.

Parádní dabl, který nás neskutečně nakopl.

Naše nejtěžší ryba závodu.

Druhá noc na břehu Balatonu pro nás začala skvěle a brzy jsme měli čtyři úlovky, které čekaly na ranní vážení. Liborova čtrnácteráka a Jardovu dvanáctku doplnily moje dvě ryby přes 9 kg.  Jeli jsme na vlně úspěchu. V rybařině, a obzvláště v té závodní, se situace často mění z minuty. Přesně to se právě stalo i nám.

Liborův čtrnácterák.

Jardova dvanáctka.

Nad ránem se to totálně zastavilo. Záběry začali pravidelně dostávat sousedé, které jsme to té doby přechytávali. S tím jsme museli něco udělat a popřemýšlet nad změnami…

Za Infinity Baits team Rosťa Souček