Dřevák vs. Senior team

Pro začátek bych rád odpověděl na FAQ ohledně mé osoby. Jsem opravdu junior? Ne nejsem, dle hledisek sportovních kategorií jsem senior. Jsou senioři (Mirek "Miky" Gabriel a Petr "Velkej šéééf" Pudil) taktéž senioři? Ne nejsou, dle českých hledisek jsou již spíše důchodci.

Tak a teď již seriózně. Po roce jsme se opět sešli při příležitosti společného rybolovu na Vltavských kaskádách. Popravdě jsem se těšil ještě o chloupek více, než rok předešlý, kdy jsem vyšel vítězně co do nejtěžší ulovené ryby. Předpověď počasí na námi zvolený týden slibovala větší aktivitu kaprů. Příjezd k vodě byl svěží, ačkoli jsme všichni intenzivně myslely na to, co se nám před očima objeví. Pro ujasnění, minulý rok byl velký problém najít volné místo pro base camp, jelikož břehy okupovaly nesčetné masy rybářů. Letos to ovšem bylo mnohem lepší co do počtu rybářů kolem vody, vrásky nám tudíž mohla dělat pouze ubývající hladina vody, která se nám den co den ztrácela před očima. Předpověď na celý týden hovořila jasně: oblačno až zataženo, teploty přes den do 12°C, občas přeháňky nebo déšť. Oplakal jsem tedy vysněnou vidinu válení se na pískové pláži a pojídání boilies Pinky, musel jsem se smířit s tím, že budu tuto dobrotu zobat v zákrytu bivaku. Dostačující množství této delikatesy mi zbylo, a tak bylo jasné, čím rozkrmím své první lovné místo. Směs průměrů 24, 20 a 18 mm příchutě Pinky směřovalo, dotknutím se hladiny plynule ke dnu u tyčové bójky, nacházející se v hloubce osm metrů. Tuto bójku jsem umístil do velmi podobné lokace jako rok minulý, jen tento rok byl vodní sloupec o čtyři metry níže. K bójce jsem do vody poslal návazec o něco delší, než jaký jsem zvyklý používat na řece, a to kvůli vrstvě bahna na dně. Pod háčkem dipované boilies Pinky v průměru 24mm lehce vyvážené pop-up boilies Smoothie.

Na vodu vyrážel střídavě Miky s Petrem, Miky si našel lokaci pro svou bójku a druhou montáž usadil (či přesněji řečeno zaklipoval) na protějším břehu. Boilies K2 a Stinky bylo pro Mikyho jasnou volbou a dle toho i postupoval a sypal krmení přesně a jasně nad svoje koncové montáže. Petr měl taktéž jasno - dvě bójky po chvilce mapovaní a zkušeností z předešlého roku již mají své místo. Boilies Pinky a K2 se koupou u bójek a pomalu, ale jistě, začínají uvolňovat své atraktivní složky. Nechci to příliš romantizovat, jde spíše o to, jak kdo věří používaným nástrahám - pro mne jen to dopadnutí boilies o hladinu a ten krásný "pop" efekt (žbluňk) znamená husí kůži po těle, jako kdybyste věděli, že už pod vámi jsou kapři - ááách. I já se rozhodl vyvázat montáž až na protějším břehu, pěkně na skalisku a taktéž jsem se rozhodl pro boilies K2. Nebudu nikomu, natož sobě, nalhávat, že tato formule vázaná na krillovou moučku, spolu s dalšími esencemi mi v nabídce boilies INFINITY BAITS nechyběla.

Záběry začaly chodit druhý den hned z rána, odstartoval to Petr s kaprem vážícím kolem 6 kg, Miky si chvilku vodil sumce, ten se ale nakonec vyřízl. Pak mu však přišel záběr na boilies Stinky a my tak měli na břehu prvního kapra s váhou 10+, přesněji 11,3 kg. Do večera se již další záběry nekonaly, což byl stejný scénář během dalších pěti dní. No, ale večer se to stalo, přátelé! Petr se vytasil s nakládaným masem, Miky roztopil plynový gril a hostina započala.

Následujícího dne mám záběr od baby kapra. Přes den opět nic a tak se těšíme na večer, kdy Petrovi přichází další kapří miminko. Já si jdu stáhnout pruty, a co nevidím? Chytám na tři klacky. No tak mě senioři opět rozesmáli a zaleháme do spacáku. Při pouhé vzpomínce na třetí "prut" se válím smíchy.

Další ráno opět Petr boduje, sice s menším kaprem, ale za to s pěkným pupíčkem. Miky si s hrdostí vysurfoval cejna. Nezaháleli jsme a stále vymýšleli, jak docílit záběrů od kaprů. Bohužel, jak jsem již předeslal, vodní hladina se ztrácela a aktivní bahno fungovalo víc a víc a metanu přibývalo. Byl jsem na krátké procházce se člunem (doufám, že vás to v online přenosu pobavilo). V podvečer mám záběr, s nadšením si podebírám dalšího menšího kapříka. Sotva ho pouštím zpět a už má Petr další záběr, tentokrát se fotí s lyscem těžkým 12,9 kg, takže zatím největší kapr výpravy. Dokumentace a zpět do vody, hahaha opět velkej Šéééf a opět záběr, tentokrát kapr s váhou 7 kg, šup s ním do vody a pak už jen pozdní večeře a spánek.

Ráno nahazuji jako první, teplota vzduchu se nachází kolem 3°C, pocitová teplota v daný moment je však cca -5°C. Sotva zalezu do spacáku, tak se ozve příposlech. Podebírám kapra kolem 6 kg a po vyháčkování s rychlou fotkou se ztrácím v teple spacáku. Slyším další záběr, tentokrát nehraje melodii můj příposlech, ale Petrův. Vidím venku Mikyho, a tak dělám, že spím - to jsem předstíral asi třicet vteřin a poté upadl do komatu. Jen pro zajímavost, je to již třetí den, kdy já jsem velmi bdělý a starci velmi unavení, a tak to na mě nějak přišlo. Petr si tedy během mého spánku povodí 6 kg kapra. Pak asi probíhala jakási porada, slyšel jsem jen něco jako Dřevák, ale možná se mi to jen zdálo.

Další ráno a opět chodí záběry. Malej kapr střídá ještě menšího kapra. Najednou rána. Petr má záběr. Koukáme na to s Mikym a hodnotíme styl zdolávání, píp píp píp, můj hlásič se asi rozbil, píp píp, Miky to hodnotí stejně, nakonec oba běžíme ke svým prutům, a tak máme záběr všichni tři - já opět malého, a tak jedu lehce surf styl, Miky nápodobně. Petr to nechtěl natahovat, ale na konci měl kapra s váhou 13,5 kg, takže si dával na čas. Společná fotka a hned je nám o 100% lépe.

Další den nás překvapil, od rána ani píp. Lehce po poledni jsem povodil kapra s váhou 9 kg (můj největší no). Krátká vycházka po lese mi dala nabídnout pár hub a já nemohl odolat. Večeře byla skvělá, Miky osmažil slaninu, podusil na ní houby, přidal jarní cibulku a s Petrem mezitím ogrilovali nakládanou krkovičku, tuto směs jsme si naservírovali s rýží a dochutili Mikyho sojovou omáčkou. Boží!!

Tak si tak pochutnávám a těším se na ranní záběry. Osud tomu však chce jinak. Miky dostává plynulý záběr a do podběráku vplouvá konečně pořádná ryba. Šupík s váhou 16,2 kg, který zabral na dipované boilies Stinky, nám dělá obrovskou radost. Při fotografování probíhají klasické vtípky jako "héj Miky drž pózu, musím přemotat film" a podobně, což při pózování s těžkým kaprem zcela jistě potěší. Používám digitální fotoaparát samozřejmě.

Do spacáku zalézám napumpovaný adrenalinem, naštěstí se vyplavuje i endorfin, a tak sladce usínám s myšlenkou, že už je na čase to starcům ukázat.

Ráno jsem se konečně nemusel přemlouvat ke vstávání z vyhřátého spacáku. Vybíhám nahodit, přikrmit a kochat se mlhou všude kolem nás. Slyším Petrův příposlech, tak zbystřím a v zápětí se rozezpívá i příposlech můj a tak zdoláváme oba - je z toho super double. Petr zdolal na boilies Pinky lysce něco málo přes 10 kg, já si povodil šupíka s váhou 9,7 kg na dipovanou boilies K2. Miky nezahálel a chlubí se kapříkem s váhou kolem 6 kg, kterému zachutnalo opět boilies Stinky. Doslova po pár okamžicích zdolává dalšího kapra, tentokrát pan kapr sezobnul bolilies K2, Miky prostě nechce tahat menší ryby do podložky (byl zmlsaný tou šestnáctkou :)). Hlásí váhu zas a znova kolem 6 kg, no nevím, já tu rybu viděl a myslím, že byla 9+. Po fotce v podběráku mizí kapr zpět ve svém živlu.

Máme tu poslední ráno, tak nějak jsme se sešli u břehu a bylo na nás vidět, že se nám od vody nechce. Debatujeme, snídáme toasty (Petr si dělá svoje speciální z bagetky). Občas kvákne kachna, občas pípne signalizátor, zase kachna, zase "pípák". Šéééfe, to je tvoje. Petr podebírá kapra, váha 9 kg šupík - opět boilies K2. Perfekt! Další záběry už nepřichází, co ale přichází je nepěkná předpověď počasí. Meteoradar hlásí za dvě hodiny silný déšť. Počasí se mění extrémně a extrémně pak může i překvapit - a tak rychle balíme. Všechno převezeno přes vodu k autům, vyskládáno, naloženo. Máme jazyky na vestě, to tempo bylo vražedné. Loučíme se s Petrem a vyrážíme s Mikym do Prahy. Jsem opět plný zážitků, a ačkoli jsem letos nechytil nejtěžší rybu, jsem rád, že jsem vůbec něco chytil. Moje letošní bilance není vůbec příznivá, nu což, třeba příští rok překvapím, je to hold kaprařina se vším všudy.

Za Infinity Team Jakub "Dřevák" Turek