Cesta plná očekávání

Letošní výběr dovolené padl na mě a tak bylo hned jasno – jede se na ryby! Doplnil jsem zásobu krmení, konkrétně příchutě Monster Crab, Stinky a jako bonus jsem dostal na vyzkoušení novinku boilies Pinky. Sbalili jsme s přítelkyní všechny potřebné věci a mohlo se vyrazit směr severní Čechy. Už při příjezdu k jezeru nás vítala průzračně čistá voda, naložili jsme člun k prasknutí a jeli jsme na námi vybrané místo.

Moje první cesta po vybalení vedla na průzkum vody. Zmapoval jsem dno a pečlivě vybral vhodná místa pro zavezení montáží, jedním takovým místem bylo nedaleké rákosí, kde jsme již při příjezdu zahlédli pohyb ryb, zde se dno svažovalo z 1,5 do 3 metrů. Druhé místo se nacházelo na vrcholku hrany z 6 na 8 metrů, které jsme si označili tyčovou bójkou.

Místo kolem Bójky jsem masivně rozkrmil Stinkym v průměru 18 – 24 mm, peletami a spařenou řepkou. K rákosí létaly svítivě růžové kuličky Pinkyho, pro jeho menší množství jsme ho doplňovali příchutí Monster Crab.

Přišla řada na přípravu montáží a následné zavezení na určená místa. Dva pruty s 24mm Stinkym a 20mm Mosnter Crabem s PVA jsem rozmístil na okraje krmného místa u bójky a zasypal dvěma hrstmi téže příchutě, jež byla vylepšena boosterem. Na montáž k rákosí jsem zvolil dvě dvacetimilimetrové kuličky Pinkyho. Mým největším nepřítelem nebylo počasí, bílá ryba ani zdejší dorostenci, kteří se zde vyskytovali v opravdu hojném počtu, nýbrž pár lysek černých, které se mi v rákosových partiích potápěly ke krmení a pečlivě vše vyzobávaly, dokonce mi popotahovaly umístěné montáže. Nezbývalo mi nic jiného, než místo dokrmovat cobrou, bylo to nekonečné. Dokrmeno – vyzobáno a stále se to opakovalo. Nevěděl jsem si rady… Mé dokrmování bylo stále razantnější a směřovalo blíž a blíž k černým neúnavným škůdcům, po pár trefách přes hřbet pochopily, že nejsou vítány.

Montáže byly na svých místech a nám nezbývalo než čekat, co se bude dít. Ulehli jsme v celku brzy unaveni celodenní dřinou, kterou máme všichni tak rádi. První noc se nic zajímavého nedělo, až ve 2 hodiny ráno mě ze snění o místních mohykánech vytrhl malý kapřík kolem 4kg od rákosí na 2 kuličky Pinkyho. Do rána bylo ticho i celý následující den a my jsme začínali být nervózní a přemýšleli jsme, co by mohlo být špatně. Nic jsem neměnil a to se ukázalo jako dobrá volba. Následující noc to začalo.. opět ve 2 hodiny ráno jízda od rákosí, okamžitě vyskakuji ze spacáku, vybíhám k rozjetému prutu a lehce přisekávám, začíná boj, na který jsme čekali. Vše proběhlo hladce a po 10 minutovém boji máme na podložce krásného,dlouhého šupináče s mírami 93cm a 12,5kg. Do rána zdolávám další 3 pěkné ryby.

Celá první půle týdne se nesla ve znamení pozdních nočních a brzkých ranních záběrů, ve volném čase během dne jsme pozorovali vyhřívající se líny, koi kapry, kapry a amury v mělčinách. Poté jsme se konečně dočkali i nějakých záběrů v odpoledních hodinách, kdy jsme si mohli užít zdolávání za svitu slunce. Celkem jsme měli 28 záběrů, z nichž bylo 24 proměněno. Váhová kategorie ryb byla od 4 do 12,5 kg, dělali jsme všechno možné i nemožné, ale přes hranici 12,5 kg jsme se nedostali.

Nejvíce ryb nám přicházelo na příchuť Stinky a novinku Pinky. Na Pinkyho nám přišlo 7 z 9 ryb nad 10 kilogramů. Myslíte, že to byla náhoda?? Kdo ví… ale ryby po něm šílely, na podložce z nich doslova vytékal. Měl na kontě neuvěřitelných 14 ryb, což bylo více jak polovina – 12,5 kg, 12,5 kg, 12,30 kg, 11,80kg, 11,10 kg… Zbylé ryby si na své konto připsal Stinky – 12,20 kg, 10,20 kg a krásného řádkáče vážícího 9,1 kg, který mi udělal největší radost mezi všemi těmi šupináči. Některé z ryb byly až neskutečně bojovné a jejich torpédovitá těla téměř atakovala hranici jednoho metru - 95 cm, 94 cm, 93 cm… Největším bojovníkem byl kapr, který mi zabral na Monster Craba,záběr byl razantní a plynulý. Rychle jsem přiskočil a přisekl, jeho tah byl neuvěřitelný, skočili jsme do člunu a boj mohl začít. Prut se ohýbal až k vodní hladině, než jsme se rozkoukali odvlekl nás pěkný kus od našeho stanoviště. Když jsem poprvé spatřil jeho mohutné tělo v křišťálově čisté vodě, roztřásla se mi kolena. V duchu jsem si říkal, že o něj nesmím přijít. Než jsem to dořekl, kapr udělal dva rychlé výpady a po 15 minutách zmizel hluboko pod hladinou. Mé nadávky se rozléhaly po celém jezeře. Ale co se dá dělat …zkrátka to ke kaprařině patří, příště snad bude stát štěstí na mé straně a já nad mazanými šupináči zvítězím!

Tomáš Lassmann