Pro správné fungování používají tyto stránky cookies. Setrváním na stránce s tímto souhlasíte.

       

PÁLAVŠTÍ MOHYKÁNI - ČÁST PRVNÍ

22.2.2020

report Palavští mohykáni 1 Infinity Baits

Je začátek srpna a po dvanácti hodinách strávených na noční v práci přijíždím na břeh mé nejoblíbenější svazové vody. Vybíhám na hráz a s radostí zjišťuji, že nikde není ani živáčka. Super…teď už jen z auta vynosit tu kupu výbavy, kterou si vezu s sebou. Jdu snad už s osmou várkou věcí a říkám si, jestli mi to za to stojí, ale v duchu si říkám vydrž a budeš odměněn.

Po zhruba 3 hodinách dřiny a příprav vyrážím na vodu hledat místa, kam umístím své montáže. Je horko, sluníčko pálí a na člunu trávím další dvě hodiny, než jsem konečně spokojen. Ukládám si místa vzdálená cca 350 až 400 metrů od břehu do GPS navigace. Jsou už čtyři hodiny odpoledne, oba pruty jsou na svých místech a já padám do lehátka vyřízený, ale s pocitem dobře odvedené práce. Teď už zbývá jen počkat, než některý z nich vyjede. Bude to Smoked Salmon na levém prutu nebo N1 na pravém?

Nenápadný padák přichází až druhý den ráno a na konci je menší šupináč, odhadem sedmdesát centimetrů. Pouštím ho rovnou na vodě a v rychlosti pokládám montáž zpět. První prut, na který přišel záběr byl ten vpravo, na kterém mám kombinaci plovoucí nuggetky N1 s 24mm kuličkou stejné příchutě. Jdu si zase lehnout a zhruba v 10 hodin mě budí znovu pípanec na pravý prut. Říkám si, že to bude zase nějaký kapří dorostenec. No nic, sedám do člunu a vyrážím zdolávat. Jedu na pětku, abych byl co nejrychleji u ryby. Už přijíždím nad místo položení a v tom vidím plovák, jak jede vedle mě směrem ke břehu, a tak rychle domotávám, abych se dostal k šokovému vlasci. Zabírám a říkám si, tak to bude něco menšího. Po chvilce se vedle lodi vynoří obrovská kapří hlava a já se nestačím divit…cože?! Kapr se pokládá na hladinu a okamžitě pod něj „házím“ podběrák. Nemohu tomu uvěřit, jsem ještě rozespalý, ale jedu s rybou na břeh. O pár metrů dál dojel ráno kamarád Dalibor, tak mu volám. Nic, nebere to, tak musím za ním pěšky. Popisuji mu, co se právě stalo a prosím ho, jestli by mě s úlovkem nešel nafotit. Neváhá a jdeme kapra změřit a zvážit. Má 96cm a 20,1kg! N1 jede! Neskutečný, druhý den, druhý záběr a taková ryba. Dalibor mi gratuluje a nesmí chybět panáček vynikající pálenky na oslavu.

report Palavští mohykáni 1 Infinity Baits report Palavští mohykáni 1 Infinity Baits

Odpoledne za mnou přijíždí kamarád Honza, kterému právě začíná dovolená, a budeme společně chytat ještě 2 dny. Popisuji mu, co a jak se stalo, a nemůže se dočkat, až bude mít také vyvezeno. To netrvá dlouho a už tam „koupe“ oba pruty. Dáváme si pivko a čekáme, kdy se zase ozve příposlech někoho z nás. Po zbytek dne se ale nic zásadního neděje.

Záběr přichází zase až druhý den dopoledne. Pomalá jízda opět na můj pravý prut. Odklapávám a jedu. Po záběru mi přijde, že domotávám jen uříznutý vlasec, ale zdání klame. Zhruba v půlce cesty se dostávám na odpal a vlasec mi podjíždí pod člunem. Tak mi to neříznul, pomyslím si v tu chvíli. Začíná souboj a zanedlouho se mi poprvé podařilo kapra dostat na hladinu. Nevěřím svým očím. Podél lodi se vynořil brutální „parník“. Zkouším ho podebrat takzvaně na první dobrou, ale to se mi nedaří. Ještě nemá dost, a tak souboj trvá dál. Po dalších pěti minutách už se mi ho daří podebrat. Joooo je taaaam, zařvu si na vodě radostí! Rychle jedu s kaprem na břeh a Honza netuší, co mám v podběráku za rybu, myslí si, že si dělám srandu. Když ho dáváme do podložky, nestačíme se divit. 103cm a 23kg!! To je jako sen, po 24 hodinách a druhý kapr přes dvacet kilo! Dokumentujeme úlovek a pouštíme jej zpět. Pocity, které prožívám, jsou nepopsatelné. N1 boduje na plné čáře a připisuje si dalšího místního mohykána.

report Palavští mohykáni 1 Infinity Baits report Palavští mohykáni 1 Infinity Baits report Palavští mohykáni 1 Infinity Baits

Kdybych už do konce výpravy nic nechytil, tak mi to vůbec nevadí. Já mám, jak se říká, splněno. Honza do konce výpravy ještě zdolává 12 kg šupíka a já jednoho lehce přes 10kg. Tomu zachutnal Smoked Salmon.

Čtyři dny utekly jako voda a my už musíme končit. Při balení výbavy dostávám záběr a zdolávám ještě jednoho rozlučkového dorostence. Ještě bych tu pár dní zvládl, říkám si. Avšak bohužel, pracovní povinnosti volají a mě nezbývá, než se s vodou rozloučit a poděkovat za všechny ty krásné chvíle strávené na břehu tohoto jezera. Už teď vím, že se brzy na tohle místo vrátím a budu se těšit na další neočekávaná dobrodružství.

Libor Kratochvíl