Propršená výprava

Letošní jaro je s ohledem na minulé roky výrazně chladnější a teploty, které mě loni vytáhly na moji tradiční výpravu již koncem dubna, tentokrát přišly až s polovinou května. Pravidelně se na jaře snažím trefovat do aktivity, která přichází s určitou teplotou vody. Pokud je teplota nižší, ryby ještě nejsou tolik při chuti. Naopak s výrazněji vyšší teplotou nastupuje tření.

 Před touto hlavní jarní výpravou mám zpravidla již několik docházek a většinou se dostanu k vodě i na několik dubnových dní v kuse. Přelom roku 2020/2021 byl pro mě ve znamení stěhování z bytu do nového domku, což mi přineslo spoustu práce a řešení všech možných záležitostí. Z tohoto důvodu jsem měl před výpravou pouze jednu únorovou docházku, kdy jsem zahájil pěkným šedesátníkem na osvědčenou rychlovku v podobě poloviny potápivé a poloviny plovoucí nugety N1 obalené těstem. Vícekrát jsem se k vodě prostě nedostal a byl jsem tedy na výpravu pořádně natěšený.

Kapří dobroty od IFB.

 U vody jsem se měl sejít s parťákem Alešem z IFB týmu a ještě s dalšíma dvěma kamarády, kteří dorazili v pondělí a obsadili celkem nadějné místo v předem domluveném úseku svazového jezera. Mě ještě v úterý čekala dvanáctka v práci a teprve večer kolem osmé jsem se dostal k vodě. Byl jsem rozhodnutý, že pojedu hned večer. V noci se měl utišit vítr. Chtěl jsem hned vše zmapovat na vodě a s úderem čtvrté začít vyvážet montáže. Vše proběhlo podle plánu. Bohužel jsem před sebou neměl nic moc a dno byla prostě placka s hloubkou přes 3 metry. Po dvou hodinách se mi podařilo najít pár pařízků s drobnou vyvýšeninou a nakonec i starou cestu, která vytvářela půlmetrovou lavici, od které jsem si toho hodně sliboval.

 Mezi pařízky jsem hned ve 4 ráno odvezl panáčka N1, kterého jsem ještě zatraktivnil pastou. Do prostoru jsem pohodil pár kuliček návnady. Na druhé místo jsem o pár minut později zhoupnul z člunu kouli Smoked Salmon s pop-up Švestka. S pocitem, že jsem neztratil z mé pětidenní výpravy ani minutu, jsem se šel natáhnout na lehátko a konečně si chvilku odpočinul.

Vše připraveno, může to vystřelit.

 První kontakt s rybou jsem měl odpoledne a cca třiceticentimetrový kapřík mě opravdu rozesmál. No nic, alespoň náznak aktivity na vybraném místě. Vše jsem položil zpět a věřil, že další ryba už bude lepší.

 Druhý záběr přišel až po setmění a opět na N1. Tentokrát na mě po pěkném souboji vykoukl solidní šupináč. Přehodil jsem nový návazec, nasadil kámen do gumičky a vše nachystal pro dalšího zvědavce. Kapra jsem si odvezl za zrcadlem lodi ke břehu. Váha se zastavila na 14,6 kg a s prvním dnem lovu jsem tak byl nadmíru spokojený.

Tento šupináč lehce pod 15kg odstartoval sérii záběrů.

 Druhý den dopoledne se mi znovu ozval prut položený mezi pařízky. Venku dost pršelo a foukal vítr, což mi trochu znepříjemnilo požitek se zdolávání. Po několika minutách boje podebírám další parádní rybu a vypadá to, že tento kapr už prolomí hranici 15 kilogramů. Při práci na vodě využívám desetikilovou kotvu, která mě spolehlivě drží na místě. V klidu připravím montáž, dokrmím produktivní místo, položím past mezi pařízky a vracím se s rybou zpět ke stojanu. Po návratu na břeh přestává pršet, což je ideální pro zdokumentování úlovku. Bez zbytečného protahování mizí krásný 16,5 kg těžký kapr pod vodní hladinou.

Místo mezi pařízky šlapalo parádně a vydalo šestnácteráka, který neodolal atraktivitě panáčka N1.

 Během deštivého dne se mi podařilo ulovit ještě pár menších ryb mezi pařízky, z nichž největším byl šupináč lehce přes 10 kg. Lavice, které jsem hodně věřil, dlouho mlčela. Věřil jsem, že by z tohoto místa mohla přijít pořádná bomba. Když se mi tedy konečně pohnul i swinger levého prutu, byl jsem opravdu napnutý jako struna. O první záběr na kombinaci losos-švestka se však postaral kapřík kolem 8 kg.

Týmová práce je na velkém jezeru samozřejmostí.

Další zářez z kategorie 10+.

 Teorie o velké rybě z lavice se nakonec opravdu naplnila o několik hodin později. Konečně první ryba, která to přilepila a něco málo vytáhla z utažené brzdy. V silnějším větru jsem si užil pořádný adrenalin ze zdolávačky. Jak se mi kapr poprvé ukázal na hladině, bylo podle jeho šířky jasné, že tohle bude mamba. Pár manévrů se člunem a na první dobrou jsem ho nabagroval do podběráku. U břehu jsem nechal rybu vedle člunu odpočívat a šel připravit vše pro dokumentaci. Klukům jsem naznačil, že to bude kolem dvacky. Většinou to nechci zakřiknout, tak se s odhadem držím dole. Kluci už mě znají, takže hned začala debata o tom, že to bude určitě přes dvacet. Měli pravdu a tento parádně stavěný šupináč s váhou 22kg se stal mojí další top rybou z tohoto jezera.

Tohle je ten správný tank. Smoked Salmon se švestkovou plovkou přelstil 22kg šupinu.

 Jak skončil druhý den lovu, tak skvěle začal i ten třetí. Brzy ráno se znovu ozval hlásič, který značil, že sklapla past nalíčená na lavici. Třetí záběr z tohoto místa a další pěkná ryba s váhou přes 14 kg.

Další parádní ryba ze staré zatopené cesty.

 Celý den opět pršelo, a když mi přišel další záběr na N1, vypadalo to, že tato výprava bude jízda od začátku až do konce. Před objektivem jsem si zapózoval s dalším pěkným dvanácterákem a přemýšlel, co bude dál.

Šupináč přes 12kg, kterým skončila brutální série záběrů.

 V ten moment mě ani nenapadlo, že se z ničeho nic kapří aktivita úplně zastaví. Počasí bylo stálé a téměř nic se nezměnilo, přesto jsme najednou byli všichni do jednoho bez kontaktu. Jediné vysvětlení bylo kolísání tlaku, které mohlo ryby zastavit.

 Čtvrtý a ani pátý den jsem se další ryby nedočkal, ale první polovina výpravy mi přinesla spoustu krásných kaprů, kterých si v obtížných povětrnostních podmínkách opravdu vážím. Vyzkoušel jsem si také pár nových vychytávek, které jsem si během zimy vymyslel, a zase o kousek posunul své možnosti. Člověk se prostě stále učí a pořád je co zdokonalovat.

Za Infinity team Rosťa Souček