Pozdě, ale přeci

Většina kaprařů již odstartovala novou sezónu a mnozí se mohli chlubit prvními úlovky. Já však stále vyčkával a byl ponořen v kaprařském zimním spánku. O to více jsem byl připravený na to, až to přijde. Chvíle jsem trávil sledováním úlovků ostatních kolegů a napětí na první výpravu stoupalo. Samozřejmě, že jsem nevydržel jenom sedět doma a sledovat úspěchy ostatních, ale také jsem vyrazil dvakrát zkusit své štěstí kratší vycházkou k vodě, abych alespoň malinko ukojil své touhy po kaprech, což se mi splnilo menšími kapříky. Delší jarní výprava, která by vše odstartovala, mi stále chyběla.
Stále jsem se rozhodoval kam vyrazit, ale v poslední době se ke mně dostávalo stále více zpráv o pěkných úlovcích z přehrady. Bylo rozhodnuto, v práci si domlouvám volno a nic už mi nebrání k té správné plnohodnotné jarní výpravě.

K vodě se dostávám až v odpoledních hodinách, rychle nakládám věci na člun a vyrážím k vytipovanému místu, ale co to, místo je obsazeno. Bylo patrné, že rybář musel dorazit chvilku přede mnou, teprve si začínal vybalovat věci ze člunu. No nic, nebudeme se mačkat blízko sebe, přehrada je natolik veliká, že si jistě najdu jiné místo, které mi bude vyhovovat. Po chvilce strávené na vodě nalézám místo, které se mi jeví také velmi přijatelně. Rychle vykládám věci a stavím brollíčko. Na vodu nevyjíždím, nechám si vše na ráno, až budu plný sil. Pruty na následující noc nahazuji do vody, jak mě napadá a na každou montáž dokobruji několik hrstí boilies V tom za mnou přijíždí rybář, který chytá poblíž...to je snad náhoda říkám si, je to velmi dobrý a zapálený kaprař Milan, s kterým jsem se seznámil minulý rok ve stejnou dobu. Kdyby byli všichni rybáři jako je on, to by byla pohoda a klid u vody, ale o tom si mohu nechat pouze zdát. Vyměňujeme si několik slov o průběhu jeho výpravy a pomalu ulehám.

Přivezl jsem si s sebou boilies v mé oblíbené příchuti N1, novinku Wasabi a partikl.
Do rána mi přichází první záběr, je to krásný kapřík okolo 6 kg na dvě 18mm kuličky Wasabi. Lepší začátek jsem si nemohl ani přát, když si představím, že chytám na vodě, kde není žádný problém být i několik dní bez záběru. Ráno vyjíždím na vodu a mapuji dno, bohužel nic zajímavého nenalézám, proto jsem se rozhodl masivně zakrmit jedno lovné místo partiklem a boiliem a kapry přilákal. Pruty umisťuji do různých hloubek mimo krmné místo. Na levý prut napichuji 20 mm kuličku N1 a na pravý dvě 18 mm kuličky Wasabi. Velice rád nástrahy nadlehčuji plouvoucími dumbleskami, ale zde se mi osvědčilo pouze boilies na dno, tak proč jim ho nenachystat.

Celý den se nic neděje, a tak vše vsázím na brzké ranní hodiny. Věřil jsem, že v tuto dobu záběr musí přijít, proto navečer dokrmuji větším množstvím partiklem a boiliem. Nemýlil jsem se, nad ránem mi opravdu přichází záběr, zdolávám ze břehu a užívám si souboj, kapra odhaduji do 10 kg, na poprvé se mi kapr nedaří podebrat, jedná se o rybu z jiné váhové kategorie, než jsem si myslel, ale na podruhé už končí v síti podběráku. Je to krásný, zdravý, silný a dlouhý šupináč, pár fotek a ryba mizí v hlubině. Kapr s váhou 16,1 kg zabral na dvě 18 mm kuličky Wasabi. Následující dny strávené u vody si krásně užívám, přichází spoustu záběrů od kaprů s váhami 6 – 10 kg na Wasabi. V půlce týdne jako by se vše zlomilo a začíná mi více fungovat N1. Důkazem tomu byla i razantní jízda v nočních hodinách, přibíhám k prutu a boj začíná. Je zřejmé, že se jedná o lepší rybu, ale i přesto zůstávám na břehu. To jsem však netušil, že se mi mé rozhodnutí vymstí, kapr mi zajíždí do vlasce u druhého prutu a vše zamotává, neváhám a naskakuji do člunu, na vodě vlasce rozmotávám a pokračuje další desetiminutové zdolávání, na jehož konci mi v podložce odpočívá nacpaný lysec s několika šupinami poházených po těle. Opravdu nádherná ryba vážící 12,7 kg. Počasí jakoby si s námi pohrávalo a musíme snést i několik dní neustálého deště, ale záběry přibývají a kapříci mi i v těchto podmínkách malují úsměv na tváři.

Na Wasabi se dokonce nechal zlákat i menší amur, který mě opravdu překvapil. Ale to už se blíží konec výpravy a přede mnou je poslední noc, před kterou mi ještě naposledy roztočil cívku navijáku 10,7 kg šupík, jako kdyby se se mnou přišel rozloučit. A ono to tak opravdu bylo, byl to poslední záběr výpravy. Přes noc se nedělo nic a já si mohl v duchu zrekapitulovat průběh výpravy a načerpat síly na ranní balení a odjezd domů.

Za Infinity team Tomáš Lassmann