Po roce na rybách

Rok 2014 nepatřil po rybářské stránce k mým nejšťastnějším. Řešil jsem několik osobních problémů a tak jsem se k vodě dostal vlastně jen jednou. Z domova jsem sledoval úspěchy svých kamarádů a známých a radoval se spolu s nimi z každého jejich úlovku. O to víc jsem se těšil na tento rok, kdy i já konečně vyrazím k vodě a povodím si na prutu nějaké to šupinaté selátko.

Brzké jaro, tedy vlastně ještě zimu, jsem trochu prokaučoval, počasí bylo nádherné, ideální k chytání, ale mě se pořád nedařilo se utrhnout z procesu a dostat se k vodě. Když už se to povedlo, tak počasí bylo tragické a tak mi nezbylo nic jiného než trpělivě vyčkávat. Věděl jsem, že můj čas prostě přijde.

Ten okamžik nastal v první půli dubna, v práci zaveleli, že si musím vybrat týden dovolené, tak nebylo co řešit. Trochu mi kazil radost vysoký průtok, ale byla to výzva a musel jsem tomu způsob lovu a hlavně výběr lokality přizpůsobit. Původní záměr, jet na nějaký stoják, jsem nakonec přehodnotil a jel jsem na svou milovanou řeku. Pobalil jsem vše potřebné, naložil do auta, které mi bylo zároveň na týden domovem a vyrazil. Při příjezdu na své vybrané místo jsem zjistil, že ačkoli průtok lineární řadou stále klesá, není stále možné chytat v korytě. Nezbývalo mi tedy nic jiného, než zvolit příbřežní partie a chytat skoro před špičkami prutů.

Sluníčko příjemně hřálo, počasí slibovalo krásné dny a já přemýšlel nad krmnou a chytací strategií. Na krmení jsem si namíchal mix pelet a půleného boilie a vše jsem zalil boostrem. K tomu jsem si namíchal směs method mixu Spice s PVA peletkami, také zalil boostrem a připravil si PVA punčošky, které jsem následně připichoval ke každé montáži. K chytání jsem si vybral 2 příchutě, svou oblíbenou N1 a novinku Smoothie, kterou jsem díky své pauze měl u vody poprvé.

První montáž v podobě dipované 20mm kuličky N1 s pop-up dumbles N1 jsem na houpačku poslal cca 3m od břehu do tišiny, druhou montáž s kuličkou Smoothie obalenou v pastě a s pop-up dumbles Smoothie jsem poslal za pás rákosu na hranici tišiny a proudu.

První záběr přišel se večerním šerem, nádherná jízda prutu s boilie N1 se rozjel po proudu a já po chvíli zdolávání položil na podložku první letošní rybu, krásného 9,5kg šupíka. Radost jsem měl obrovskou, přeci jen první ryba roku má své kouzlo, ať je jakákoliv. Říkal jsem si, nebude to špatný týden, sice jsem na záběr čekal až do večera, ale kdyby to takhle bylo každý den.. Blížila se 22 hodina a tak jsem stáhnul pruty a šel spát. Nechápu tyto nesmyslná postkomunistická nařízení.

Druhý den ráno jsem nahodil prakticky totožnou sestavu, zakrmil a čekal na záběr, počasí slibovalo slunečný den a já se oddával užívání klidu a pozorování probouzející se přírody. Záběr o sobě dal vědět samozřejmě až večer, jen co se setmělo, zase jízda na prut na N1, kapr si bral metry vlasce a švihal si to po proudu jak torpédo. Než jsem se k prutu dostal tak už byl určitě 50m od původního místa. Zvednul jsem prut a hned jsem věděl, že je zle, cítil jsem, jak vlasec někde cestou drhne buď o potopené větve nebo kameny. Pomalu jsem kapra, i přesto, že jsem cítil jak drhnu, přitahoval k sobě, nakonec se vše podařilo a vyjel na volnou vodu, pak už nic nestálo v cestě k tomu ho nasměrovat do podběráku. Už při vytahování z vody jsem cítil, že je těžší než kapr z předchozího dne. Váha mi nakonec ukázala 13,5 kg Labské krásy. Radost jsem měl obrovskou, každý den záběr od krásné ryby, jen kdyby to vydrželo i do dalších dnů.

Bohužel. Zůstalo jen u přání, dalšího záběru jsem přes veškerou snahu nedočkal, v průběhu týdne jsem se přestěhoval na jiné místo, ale ani tam jsem neuspěl. Odjížděl jsem domů krásně odpočatý, plný dojmů, se vzpomínkami na dvě krásné ryby, se kterými se doufám, ještě někdy potkám.

Za Infinity team Mirek "Miky" Gabriel