Cesta na jih

Vzhledem ke změně práce, která mě čekala, jsem si musel vybrat zbývající dovolenou a jak jinak volno využít, než k chytání kaprů. Domluvil jsem se tedy s Petrem Pudilem a společně jsme vyrazili na oblíbenou svazovou pískovnu.

První místo, které jsme se rozhodli vyzkoušet, bylo situováno zhruba uprostřed této vody. Umístili jsme bójky do nadějných míst a začali k nim pravidelně krmit. Každý jsme druhým prutem zkoušeli i další místa v našem dosahu, abychom si byli jisti, že jiné místo by nebylo lepší. První záběry od bójek začaly chodit již druhý den. Mezi mnoha menšími kapry a cejny se spletl i jeden slušnější kapřík a velice pěkný amur. Nejvíce záběrů chodilo na testovací novinku Wasabi, které prokazovalo svoji neuvěřitelnou atraktivitu a ryby nenechávalo chladnými. Dokonce i tomu téměř 15kg vážícímu amurovi zachutnala zelená Wasabi kulička. Dalším favoritem se stal Stinky, který i v tom parném počasí, jež panovalo, též dokázal ryby vyprovokovat k záběru.

Po týdnu chytání jsme ale toužili po ulovení většího počtu těžších ryb a tak přišlo na závažné rozhodování. Risknout to a opustit rozkrmená místa? Nebo zůstat a doufat, že větší ryby během druhého týdne lovu přeci jen najedou? Nakonec jsme se rozhodli přesunout naše stanoviště na téměř konec pískovny a začít lov prakticky od nuly. Jestli bylo toto rozhodnutí správné se již nedozvíme, ovšem postupně jsme záběry začali dělat též a opravdu se povedlo nachytat ryby těžších váhových kategorií. Mě se povedlo chytit pěkného šupináče a Petr zabodoval krásným lyscem s váhou 18,9kg.

Během této výpravy jsme, před vypuštěním na trh, naposledy otestovali boilies Wasabi, jež nás definitivně přesvědčilo, že jsme během dvou sezón vypiplali opravdu kvalitní produkt. Ryby boilies atakovaly s velkou chutí a záběry se na něj dostavovaly rychle i bez nutnosti jakéhokoli zatraktivňování. Dalšími nástrahami, které nám v tomto období na místní pískovně opravdu dobře fungovaly, bylo boilies Stinky a taky Smoothie a Pinky nezahálely. Překvapením se stal nižší počet záběrů na Kraba, který jinde většinou patří k favoritům. I toto svědčí o tom, jak je důležité zejména při delších výpravách, nespoléhat pouze na jednu příchuť, ale mít vždy v rukávu i nějaký ten záložní plán.

Přišel čas odjezdu a já se musel s Petrem, který se rozhodl ještě dvě noci zůstat, rozloučit a vyrazit směr domov. Věřil jsem, že se mu podaří nějakou pěknou rybu ještě přelstít. Stává se často, že po tom, co z vody zmizí vlasce, najedou lepší ryby a vytoužený záběr se dostaví. Přesně to se i stalo a Petr zdolal ve večerních hodinách krásného šupináče s váhou lehce nad magickou hranicí 20kg. Tento kapr neodolal boilies Pinky. U toho boiliesu je zajímavé, že když jsme ho testovali, tak na něj většinou braly nejlepší ryby, které se při daných výpravách chytly. I tentokrát se to povedlo a Petr si tak posunul svůj „osobáček“ ze svazové vody ČR. Jediným negativem je fotka, která se moc nepovedla. Petr má tedy důvod chytit tohoto kapra ještě jednou až bude připraven s novým fotoaparátem. Byla to ale parádní tečka za touto výpravou.

Výprava, i přes výkyvy počasí a další nepříznivé faktory, nakonec dopadla úspěšně a osobně se těším, až sem znovu vyrazím.

Tímto ovšem úspěch Infinity na této svazové vodě ještě není zdaleka u konce. Hned další víkend Petr vyrazil na místo činu znovu, tentokrát sice jen na dvě noci, ale i tak se mu povedlo několik krásných kaprů přelstít. Nejlepšímu z nich, a to krasavci vážícímu přes patnáct kilo, zachutnala opět kulička Pinkyho. Sami jsme zvědaví, co se povede ulovit příště. Všem přeji za celý Infinity team mnoho úspěchů.

Za Infinity team Štěpán „Fosgen“ Cigánek